Legislativní úprava přístupnosti
Tento článek byl publikován 2. srpna 2006 v časopise Moderní obec.
Obsah článku
Úvod
Česká republika je již plně připravena na zavedení zákonné povinnosti bezbariérových webových stránek ve veřejném sektoru. Platí to však stejně na celém světě? Nebo v rámci Evropské unie? Budeme od 1.1. 2008 první kdo se pokusí tento stav vyřešit?
V České republice vstoupí od 1.1. 2008 v platnost část novely zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech státní správy a samosprávy která řeší povinnost orgánů veřejné správy a samosprávy udržovat své webové prezentace ve stavu "přístupném pro zdravotně postižené občany". Přirozeně nebudeme první na světě kde bude legislativní úprava přístupnosti řešit bezbariérovost webových stránek.
Co se soukromých webů týká, nikdo samozřejmě nemá právo nakazovat jejich tvůrci nebo vlastníkovi co a jak by měl web obsahovat. V oblasti veřejné správy je však situace poněkud odlišná. Už Všeobecná deklarace lidských práv v sobě v článku 19 zakotvuje právo na informace:
Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.
Jedná se samozřejmě pouze o teoretický rámec, ale do jeho intencí je možné bezbariérový web velmi příhodně zařadit.
USA
Právo na svobodný přístup k informacím (resp. zákaz diskriminace občanů na základě zdravotního postižení) je zakotveno v zákoně Americans with Disabilities Act (ADA) z r. 1990. Na tento zákon se s nástupem nových technologií a rozvojem Internetu (webových stránek především) odvolávali handicapovaní uživatelé v USA.
V roce 2000 proto v USA v rámci dodatku zákona Rehabilitation Act vznikl soubor pravidel Electronic and Information Technology Accessibility Standards, známý však mnohem více jako Section 508 (pravidla vznikla pro potřeby části 508 daného dodatku). Tento dodatek stanovuje povinnost bezbariérového poskytování informací federálními orgány.
W3C
Ještě před vznikem amerických pravidel Section 508 přišlo v r. 1999 se svou verzí pravidel bezbariérového webu konzorcium W3C, které se zabývá vývojem webových standardů (vůdčí osobnost konsorcia Tim Berners-Lee vyvinul službu Internetu World Wide Web, tedy WWW). Vzniklá pravidla Web Content Accessibility Guidelines 1.0 (Pravidla pro zpřístupnění obsahu webu, verze 1.0) jsou základem pro většinu později vydaných pravidel a metodik. V dnešní době jsou však již nedostačující a konzorcium WCAG v současné chvíli dokončuje finální podobu druhé, inovované verze pravidel WCAG 2.0. Pravidla WCAG jsou specifická tím, že v sobě mají zakotveny 3 úrovně priorit jednotlivých pravidel odstupňované podle důležitosti pro zdravotně postižené uživatele. V těchto 3 skupinách nalezneme celkem 14 kontrolních bodů.
Úrovně priorit v pravidlech WCAG 1.0:
- Priorita 1 - tvůrce webových dokumentů musí tyto body dodržet. Nedodržení těchto bodů způsobí, že dokumenty budou nepřístupné jedné nebo více skupinám uživatelů.
- Priorita 2 – tvůrce webových dokumentů by měl tyto body dodržet. V případě nedodržení těchto bodů budou vytvořené dokumenty jedné nebo více skupinám uživatelů přístupné jen obtížně.
- Priorita 3 – tvůrce webových dokumentů může tyto body splnit. Jejich splněním usnadní přístup k webových dokumentů jedné nebo více skupinám uživatelů.
Rozdělení pravidel na jednotlivé úrovně priorit je, dle mého osobního názoru, velmi podstatný prvek. Díky tomuto rozdělení a stanovení důležitosti jednotlivých pravidel je možné alespoň v základní míře stanovit míru bezbariérovosti konkrétních webových sídel.
Evropská Unie
V rámci Evropské Unie jako celku zatím není v oblasti bezbariérového webu platná žádná závazná právní norma. Přesto je přístupnost webových stránek v dokumentech EU čato zmiňována a to především v souvislosti s rozvojem informační společnosti. Otázka informační společnosti jako taková je jednou z priorit Evropské Unie a bude na ni v budoucnu kladen stále větší důraz. Díky tomuto je potřeba bezbariérých webových stránek ve veřejném sektoru zmiňována. Např. dokument eEurope 2002 Action Plan zmiňuje potřebu revize legislativy v této oblasti na úrovni jednotlivých členských států. Dalšími dokumenty zabývajícími se přímo přístupností webových stránek ve veřejném sektoru jsou sdělení Evropské komise eEurope 2002: Accesibility of Public Web Sites and their Content (e-Evropa 2002: Přístupnost webových stránek a jejich obsahu ve veřejném sektoru) a rozhodnutí Rady Evropy 2002/C 86/02 (Council resolution of 25 March 2002 on the eEurope Action Plan 2002: accessibility of public websites and their content).
Nejnovějším dokumentem ve vztahu k této oblasti je Communication from the European Commission on eAccessibility (Sdělení Evropské komise k otázce přístupnosti v elektronickém prostoru) ze září 2005. V tomto dokumentu EU deklaruje tři nové oblasti zájmu:
- Zadávání veřejných zakázek - během vyhodnocování veřejných zakázek ve veřejném sektoru by měla být přístupnost zohledněna jako jedno z hodnotících kritérií. Zároveň by kritéria bezbariérovosti měla být konzistentní v rámci celé Evropy.
- Certifikace – je vytvářen prostor pro zkoumání různých možných postupů certifikačních schémat informačních a počítačových produktů a služeb.
- Zákonná opatření – prozkoumáním legislativ EU a členských států by měl být zjištěn jejich potenciál v oblasti prosazování bezbariérového webu.
Česká republika
Jak již bylo řečeno, v České republice vstupuje počínaje 1. lednem 2008 v platnost novela zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech státní správy a samosprávy. V květnu 2006 vyhlásilo Ministerstvo informatiky ČR veřejnou soutěž na vytvoření nových pravidel, která by odpovídala požadavkům Evropské unie a zároveň se stala prováděcím předpisem výše zmiňované novely. Předpokládané ukončení tvorby těchto pravidel by mělo být v říjnu příštího roku, tedy těsně před vstupem novely v platnost. Společnost, která v tendru zvítězila je zárukou kvalitně vytvořených pravidel i doprovodné metodiky a proto věřím, že výsledek projektu nebude krokem zpět ani stranou, ale jednoznačně pomůže zdravotně postiženým občanům ve snazším a jednodušším přístupu k informacím z oblasti veřejného sektoru. Protože to je hlavní cíl celé oblasti zvané veřejný web bez bariér.